Jak požádat o azyl ve Finsku

Pin
Send
Share
Send

Jako v každé jiné vyspělé zemi má Finsko dobře zavedené mechanismy mezinárodní ochrany. Každý, kdo čelí hrozbě nezákonného pronásledování, má právo požádat Finy o humanitární status. S přihlédnutím ke zvláštnostem legislativy této severoevropské země zahrnuje mezinárodní ochrana azyl, status uprchlíka a dokonce i politický azyl ve Finsku. Kdo má právo žádat o humanitární ochranu, jak ji získat a co následně dává?

Komu Finsko uděluje mezinárodní ochranu

Každý, kdo se rozhodne přestěhovat do jiné země, je potenciálním imigrantem. Imigrace je informovaný a dobrovolný krok. Jedním z nejvhodnějších pro imigranty z rusky mluvících zemí je severoevropské Finsko. Místní migrační legislativa poskytuje mnoho důvodů pro přijímání cizinců a sami Finové aktivně přitahují migranty ze zahraničí.

Jedním z důvodů je udělení mezinárodní ochrany, a tedy i azylu. Možná to není ten nejsprávnější způsob, protože samotný pojem ochrany předpokládá přítomnost nějaké hrozby ve vztahu k jejímu žadateli. Ale zároveň má azyl řadu výhod, protože dává právo na ubytování, jídlo, přístřeší a dokonce i malé množství materiální pomoci. O právech žadatelů o azyl budeme hovořit o něco později, zatímco se zastavíme u podmínek.

V souladu s ustanovením hlavy 6 zákona č. 301/2004 ze dne 30. dubna 2004 „O cizincích“ (Ulkomaalaislaki, dále jen zákon č. 301/204 Sb.) je mezinárodní ochrana na finském území poskytována v několika formách, počítaje v to:

  1. Azyl ve Finsku (Turvapaikka Suomessa).
  2. Dodatečná ochrana (Toissijainen suojelu).
  3. Přijímání a rozdělování uprchlíků UNHCR podle kvót (Pakolaiskiintiö).

Azyl ve Finsku

Azyl (Turvapaikka) je hlavní formou mezinárodní ochrany uplatňovanou v souladu s § 87 zákona č. 301/2004 Sb. Uděluje se na základě Úmluvy OSN o uprchlících.

Osoby, které žádají o azyl z důvodu oprávněné hrozby pronásledování na území země svého pobytu, pokud ohrožení vzniká na základě rasového, náboženského, národnostního, jazykového nebo např. politického nepřátelství, mají právo na humanitární status. . Důležitou podmínkou pro to je chybějící ochrana ze strany státu státní příslušnosti.

Důvodem pro uznání hrozby pronásledování za reálnou podle § 87a zákona mohou být skutečnosti, které svou povahou závažným způsobem porušují lidská práva, včetně:

  • fyzické, duševní nebo sexuální zneužívání žadatele o azyl;
  • použití opatření správního nebo jiného právního donucení, včetně donucovacích orgánů, pokud tato opatření diskriminují žadatele nebo jsou v zásadě diskriminační;
  • diskriminační obtěžování nebo trestání;
  • odnětí práva na odvolání proti rozhodnutím státních orgánů, která vedou k diskriminačním trestům;
  • stíhání za odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí v probíhajících konfliktech, v nichž mohou být spáchány nepolitické zločiny;

Významnou roli hraje povaha pronásledování, jak je uvedeno v § 87b zákona č. 301/2004 Sb.

  • pronásledování podle původu je pronásledování způsobené barvou pleti, národností, etnickým původem;
  • náboženské pronásledování je definováno jako pronásledování na základě teistického, neteistického nebo ateistického přesvědčení, náboženských praktik, činů, vyjádření názoru, skupinového chování a dodržování náboženských pravidel;
  • za občanská jsou považována perzekuce vzniklé na základě občanství, jeho absence, bipatriismu, na základě kulturních, etnických nebo jazykových vazeb;
  • Politická perzekuce je pronásledování za názory, myšlenky a přesvědčení, kritika potenciálních pronásledovatelů a jejich metod.

Při posuzování výše uvedených skutečností a toho, zda žadatel pociťoval hrozbu pronásledování, není podstatné, zda žadatel skutečně má vlastnosti, které jsou předmětem pronásledování (tj. vyznává pronásledované náboženství, mluví pronásledovaným jazykem nebo hájí konkrétní politický postoj), pokud dochází k pronásledování.

Dodatečná ochrana

Sekundárním typem humanitárního statusu je doplňková ochrana (Toissijainen suojelu). Podle § 88 zákona č. 301/2004 Sb. jej lze udělit cizincům, kteří nemají důvody k udělení azylu, ale pokud se vrátí do země trvalého pobytu, vystavují se vážnému nebezpečí. Pokud jsou například ohroženi:

  • trest smrti;
  • nelidský nebo důstojný obsah, formy trestu nebo mučení;
  • riziko svévolného násilí v souvislosti s mezinárodním nebo vnitřním konfliktem probíhajícím na území.

Přesídlování uprchlíků na základě kvót

Třetím typem ochrany jsou uprchlické kvóty (Pakolaiskiintiö). Podle § 90 zákona Finsko přijímá uprchlíky UNHCR a další cizince, kteří potřebují mezinárodní ochranu pro přesídlení na své území. Počet uprchlíků, které jsou Finové připraveni přijmout, se stanovuje každoročně v závislosti na rozpočtových možnostech. Například pro rok 2021 schválilo tamní ministerstvo vnitra kvótu 750 lidí ze Sýrie a Konga.

Mnoho online publikací šíří informace o tom, že ve Finsku je také možné získat politický azyl. Ve skutečnosti je to chybná informace: finská legislativa jako taková neposkytuje politický azyl.

Ale jak jsme již naznačili výše, jedním z důvodů pro udělení azylu může být politická perzekuce a represe.

Práva a povinnosti žadatelů o azyl

Podmínky pro přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl ve Finsku se příliš neliší od podmínek v jiných zemích. Status příjemce mezinárodní ochrany vám umožňuje využívat maximum výhod nezbytných pro normální život v zemi.

Žadatelé o azyl přijatí Finy mají tedy právo:

  • objektivní posouzení jejich žádosti, poskytnutí potřebné právní pomoci a tlumočníka;
  • pobyt ve Finsku do konečného rozhodnutí, zajištění bydlení;
  • volný pohyb v rámci schengenského prostoru na základě povolení k pobytu / trvalého pobytu;
  • příjem materiální pomoci, finančních prostředků na jídlo;
  • volné zaměstnání bez povolení a tak dále.

Kromě práv je žadatelům o mezinárodní ochranu uložena řada povinností. Včetně nich:

  • nemají právo cestovat do země původu, jinak bude humanitární status zrušen;
  • jsou povinni dodržovat finské právo;
  • musí být registrováni v přijímacím středisku, i když žijí v soukromém ubytování;
  • musí bydlet v obci, do které byli přiděleni a podobně.

Azylové řízení ve Finsku

Aby žadatel ve Finsku získal status uprchlíka, musí projít standardním postupem. Upozorňujeme na důležité body, které by si měl potenciální zájemce zapamatovat:

  • Žádost o azyl nemůže podat cizinec ze zahraničí (například prostřednictvím zastupitelského úřadu nebo e-mailem), k tomu se musí dostavit na území nebo alespoň na hranici s Finskem.
  • Druhým důležitým bodem je fungování Lublinské dohody. Otázku udělení by podle jejích norem měla posuzovat ta země EU, do které žadatel o humanitární status vstoupil jako první.Tzn., že aby byla záležitost ve Finsku projednána, musí být tato země první ze zemí EU, do které cizinec vstoupil.
  • Žádost o humanitární status je nutné podat ihned po vstupu do země. Výjimkou jsou případy, kdy důvody pro získání azylu vznikly již v době pobytu ve Finsku nebo existovaly pádnější důvody pro pozdější žádost.
  • Při posuzování žádosti se posuzuje nejen země, ze které se emigrace provádí, ale také země, odkud žadatel skutečně přijel. Pokud tedy třetí zemi, ze které žadatel přijel do Finska, považují Finové za bezpečnou, má se za to, že tam mohl požádat o mezinárodní ochranu, může se to stát důvodem pro zamítnutí.

Nyní je čas zvážit postup pro získání mezinárodní ochrany. Pravidla poskytování stanoví ustanovení §§ 94-104 zákona č. 301/2004 Sb.

Postup pro potenciálního žadatele podle nich zahrnuje:

  1. Přijedete do Finska a oznámíte příslušným orgánům svůj záměr požádat o azyl. Připomínáme, že musí být informováni co nejdříve po příletu do Finska. To lze provést buď ihned při překročení hranice – vyslovením přání pohraniční stráži, nebo po příjezdu do cíle – na místní policejní stanici.
  2. Odeslání biometrických údajů. Po obdržení oznámení o úmyslu požádat o azyl jsou pohraniční úředníci nebo policisté povinni žadatele neprodleně zaregistrovat. Musí o něm shromáždit všechny relevantní informace, sejmout otisky prstů, odebrat vzorky podpisů a vyfotografovat ho a také provádět kontroly v systému SIS.
  3. Ubytování v přijímacím středisku. Po registraci jsou žadatelé umístěni v přijímacím středisku. Pokud žádost podává celá rodina, lze ji ubytovat v samostatné místnosti přijímacího střediska. Rodina v něm nebude nutně trvale: je možné se přestěhovat do jiného centra nebo bydlet v soukromém bydlení, pokud si to žadatel může dovolit.
  4. Absolvování pohovoru. Po zpracování žádosti migrační služba (Maahanmuuttoviraston vastuulle) samostatně určí termín pohovoru a informuje o něm žadatele prostřednictvím přijímacího střediska zasláním příslušné pozvánky. Na něm žadatel o azyl za přítomnosti tlumočníka (a případně advokáta) odpoví na dotazy týkající se jeho situace, vysvětlí důvody podání žádosti, pohovoří o pronásledování a hrozbách ve své vlasti a potvrdí uvedené fakta s dokumenty. Pokud neexistují žádné listinné důkazy, je povoleno ústní předkládání skutečností. Dle §97a zákona probíhá celý proces pohovoru se zvukovým a obrazovým záznamem a samotný rozhovor je zaznamenán do protokolu. Jeho kopie je následně předána žadateli.
  5. Čekání na rozhodnutí. Doba vyřízení žádosti a rozhodnutí je v každém případě individuální. Předběžný odhad kontrolního období bude oznámen při samotném pohovoru, avšak s vysokou mírou pravděpodobnosti může být toto období opožděno. Tuto službu můžete využít pro předběžný výpočet doby kontroly. Během čekání na rozhodnutí může žadatel zůstat v přijímacím středisku.
  6. Získání řešení. Až migrační úřad učiní konečné rozhodnutí, bude mít žadatel jistotu, že o tom bude informován ve svém rodném jazyce nebo v jazyce, kterému rozumí. V případě kladného rozhodnutí získává žadatel status uprchlíka (nebo příjemce doplňkové ochrany), který má platnost 4 roky s možností prodloužení.

Proč mohou odmítnout

Azyl lze odmítnout. Zákon umožňuje migračním úřadům odmítnout žadatele, kteří:

  • jsou důvodně podezřelí ze zločinů proti míru a lidskosti nebo válečných zločinů;
  • jsou podezřelí z násilných trestných činů nepolitické povahy uznaných finským trestním právem, pokud byly spáchány před získáním humanitárního statusu;
  • přistiženi při akcích, které jsou v rozporu s akcemi a zásadami OSN;
  • uvedl nepravdivé informace, předložil padělané doklady;
  • pochází z bezpečné země původu nebo bezpečné třetí země.

Zákon umožňuje žadatelům podat odvolání ke správnímu soudu v místě jejich bydliště do 14 dnů od doručení zamítnutí. V případě zamítavého rozhodnutí soudu je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud i on odmítne, je cizinec povinen Finsko opustit.

Pokud žadatel nemá finanční prostředky na opuštění země, má právo požádat o pomoc za tímto účelem. V takovém případě bude odchod financovat stát.

Způsobilost uchazeče o zaměstnání

Rusům žádajícím o azyl ve Finsku je poskytována možnost zaměstnání bez dodatečného povolení ještě předtím, než migrační úřad v této věci rozhodne. Příležitost získat placenou práci pro uchazeče vzniká:

  • tři měsíce po podání žádosti, pokud žadatel o udělení humanitárního statusu předložil originály dokladů prokazujících jeho totožnost;
  • šest měsíců po podání žádosti, pokud takové doklady nebyly předloženy.

Pokud se žadateli podařilo získat trvalé zaměstnání, má právo požádat o povolení k pobytu na základě zaměstnání, i když to není nutné, pokud má status uprchlíka.

Zaměstnavatel je však povinen pravidelně kontrolovat, zda má zaměstnanec právo na zaměstnání, které dává status uprchlíka nebo žadatele o azyl. Pokud tento status zanikne nebo bylo vydáno zamítavé rozhodnutí a status uprchlíka nebude přiznán, je migrant povinen informovat svého zaměstnavatele. Předběžný nárok na práci zůstane v platnosti až do konečného rozhodnutí, včetně odvolání a kasace. Trvalé právo je platné po celou dobu trvání azylu.

Ubytování v přijímacích střediscích

Bezprostředně po registraci osob jako žadatelů o azyl v souladu s čl. Podle 16 zákona 746/2011 se přesouvají do přijímacích středisek pro uprchlíky. Ubytovací podmínky budou nutně zohledňovat pohlaví, věk a další charakteristiky žadatele. Pokud o ochranu požádá celá rodina, mohou být ubytováni v komunitním centru.

Uchazeči jsou zpravidla ještě před pohovorem ubytováni v tzv. tranzitním centru. Po žadatelích jsou zpravidla přemístěni do stálého přijímacího střediska, a to již před rozhodnutím.

Legislativa umožňuje potenciálním uprchlíkům bydlet v soukromí, například u příbuzných nebo v pronajatém bytě, ale přesto musí být registrováni v přijímacím středisku.

Uprchlický tábor umožňuje osobám, které potřebují ochranu, získat nezbytnou sociální pomoc, včetně:

  • nezbytná lékařská péče;
  • psychologická nebo právní pomoc;
  • stálé jídlo nebo schopnost připravit si jídlo sami;
  • domácí služby, zejména používání koupelen, prádelny;
  • Překladatelské služby;
  • vzdělávací a profesní poradenství a tak dále.

Měsíční platba

Kromě pomoci na bydlení a sociální zabezpečení mohou žadatelé o azyl žádat také o finanční pomoc určenou „na základní potřeby“. Vydává se formou tzv. pokladního dokladu nebo převádí na předplacenou kartu.

Výše pomoci bude záviset na věku, složení rodiny, jiném příjmu nebo zaměstnání. Upozorňujeme, že příspěvek není přiznán automaticky, je přiznán na základě žádosti osoby umístěné v přijímacím středisku. Nezletilí také dostávají hotovost na základní potřeby, ale jejich dávky jsou výrazně nižší.

Níže uvedená tabulka vám pomůže pochopit výši výhody platné během roku 2021.

Žádné jídlo v přijímacím centruS jídlem v přijímacím centru
Matka nebo svobodný otec312,23 €91,52 eur
Rodina s dítětem199,18 €59,21 €
Dospělí263,78 €75,36 eur
Děti do 16 let*26,92 €
Děti 16-17 let*48,44 €

Pokud mají členové rodiny zvláštní potřeby, mají nárok na další finanční pomoc. V každém případě je každý případ posuzován individuálně.

Sloučení rodiny uprchlíků

Po oficiálním získání statusu uprchlíka, a tedy i povolení k pobytu ve Finsku, má cizinec právo na sloučení se svou rodinou. Každý, kdo v současné době žije na finském území, získává status „rodinného sponzora“ (perheenkokoajaksi) a jeho rodinní příslušníci mají právo se do Finska přestěhovat.

K tomu budou potřebovat povolení k pobytu na základě rodinných vazeb (oleskelulupaa perhesuhteen perusteella). Bez povolení k pobytu mohou rodinní příslušníci ze zemí mimo EU navštívit Finsko pouze po dobu až 90 dnů, k tomu však budou muset získat vízum.

Následující osoby mají právo na rodinné povolení k pobytu:

  • manžel nebo registrovaný partner, pokud jsou manželé (partnerství) dva roky nebo mají společné dítě;
  • nezletilé a nemanželské děti uprchlíka nebo rodiče / opatrovníci dítěte, pokud se takové nezletilé dítě nachází na finském území;
  • jakékoli příbuzné, pokud jsou zcela závislí na rodinném příslušníkovi žijícím ve Finsku.

Je odpovědností rodinného sponzora zajistit, aby byly k dispozici potřebné finanční prostředky na podporu sloučené rodiny.

Trvalý pobyt a občanství pro uprchlíky

Když cizinec získá od finských úřadů status uprchlíka, automaticky získá povolení k dlouhodobému pobytu platné po dobu trvání humanitárního statusu.

Po uplynutí 4leté lhůty, pokud byl pobyt na finském území nepřerušen, má migrant v souladu s § 56 zákona č. 301/2004 právo požádat o povolení k trvalému pobytu. Upozorňujeme, že toto je obecná doba potřebná k získání trvalého pobytu – existují i ​​jiné způsoby imigrace, přes které můžete získat i trvalé povolení.

Cizinec, který v zemi žije alespoň 5 let, získává právo požádat o státní občanství. Je pozoruhodné, že odpočítávání této lhůty začíná ode dne podání žádosti o azyl.

Aby žadatel mohl získat finský pas, musí být dospělý, neodsouzený, bez zákazu vstupu, musí mít potřebné jazykové znalosti a mít dostatečný příjem.

Závěr

Vzhledem ke všemu výše uvedenému chceme čtenáře ještě jednou upozornit na hlavní body:

  • Finsko má 3 typy mezinárodní ochrany: azyl, doplňkovou ochranu a uprchlické kvóty UNHCR;
  • jako taková v zemi neexistuje politický azyl, ale jedním z důvodů pro udělení všeobecného azylu je pronásledování z politických důvodů;
  • žádost o azyl můžete podat pouze z území Finska, zaslat ji prostřednictvím zastupitelského úřadu, e-mailem nebo jiným způsobem;
  • status uprchlíka v zemi poskytuje mnoho výhod: právo na bydlení, ubytování v přijímacím středisku, sociální pomoc a dokonce i dávky;
  • Uprchlík automaticky dostane povolení k pobytu s právem na práci, podle kterého může získat trvalý pobyt a pozvat příbuzné do země za účelem sloučení rodiny.

Pin
Send
Share
Send